Jsem tu s mini povídkou na ZhuLiuHai, které shippuju snad víc než YiZhan (rozumějte: VÁŽNĚ HODNĚ!) (nemluvě o tom jak moc jsem v háji z XiYao!!)
Pár: Liu Haikuan/Zhu Zanjin, náznak Wang Yibo/Xiao Zhan
Počet slov: 404
Happy #TheUntamed2ndAnniversary ❤ and also #pridemonth
S oddechem vypnul vodu. Zbožňoval dát si sprchu po ránu. Vždy jej dokázala nabudit a připravit na nadcházející pracný den. Opatrně vystoupil ze sprchového koutu na hřejivou, vlněnou podložku. Osušil si vlasy i tělo. Se zaúpěním zjistil, že omylem sebral špatnou košili. Měl s Liu Haikuan tak podobnou, že pro něj bylo obtížné rozpoznat na podlaze zrovna tu svou. Oblékl si ji, první knoflíček u krku nechal volný. Byla mu tak velká, že by si ani nemusel nandavat spodní prádlo. Spiklenecky se zadíval do zrcadla. Měl by...?
Vyšel z koupelny. Zrak mu spočinul na odhalené hrudi přítele. S výdechem pootevřel ústa. Bylo jedno kolikrát ji viděl, i tak ho nepřestávala uchvacovat.
"Už jsi vzhůru?" zeptal se staršího, který si rozespale s přikývnutím rozcuchával vlasy. "Půjčil jsem si tvoji košili. Snad ti to nevadí." Liu Haikuan mlčky zakroutil v nesouhlas. Jak by se na něj mohl zlobit. Navíc mu slušela. Vypadal v ní sexy.
Ukazováčkem naznačil, aby přišel k němu. Zhu Zanjin se poslušně posadil vedle něj na postel. Starší muž se po-posunul k němu blíž. Obmotal ruce kolem útlého pasu. Hlavu položil na rameno mladšího. Nasál jeho vůni. Chtěl si užít každou minutu, kdy s ním mohl být o samotě. Být sami sebou. Xiao Zhan měl vážně dobrý nápad, zamluvit si pro ně samotný jiný hotel než měli ostatní.
Ošil sebou, potom co mu dopadla kapka vody z mokrých vlasů na spánek.
"Takže... Dnes mě zabiješ," zmínil se po chvilce o jejich natáčení. Dnes proběhne poslední klapka. "Bude mi to chybět."
"Xiao Zhu," umlčel jej prstem na rtech. Nechtěl mluvit o práci. A už vůbec ne o tom co bude až skončí propagování seriálu.
Oslovený se zachvěl. Líbila se mu ta přezdívka, kterou mu dal. Do toho mu starší muž začínal rozepínat košili. Knoflíček po knoflíčku.
"Měli bychom... jít, jinak... nedorazíme... včas," snažil se sdělit mezi něžnými polibky, které dostával. Ač nerad, musel ho zastavit, dokud nebylo pozdě.Už tak byl myšlenkami jinde.
"Yibo!" ozvalo se z vedlejší místnosti. Do tváří mladšího se navalila červená barva.
"Slyšíš? Nejsme jediní, kdo si dává na čas," koutek rtu mu sjel do úšklebku. Přestože si zamluvili celé horní patro se čtyřmi pokoji jen pro sebe, i tak doufal, že je nikdo jiný neslyšel. "Můžeme to svést třeba na rozbité auto," zašeptal mu blízko ucha. Prsty si pohrával s jednou bradavkou.
"Liu Hai-" jeho jméno zaniklo ve stenu zrovna v ten moment, kdy zmiňovaný drtil jeho krk svými rty...
*xiao = malý
*xiao = malý
Žádné komentáře:
Okomentovat