Hehe, hehehe... *ne, Nikle vůbec nehrabe* *a vůbec nepíše už pár hodin o sobě v třetí osobě, a vrátit se do té první jí dělá značné obtíže* *na vině je nuda, obklad, protože má otok jak něco, yaoi, které bylo tak bohovsky napsané a které četla po hodně dlouhé době, možná i Spica, kterou právě poslouchá, to, že konečně před pár dny rozeznala Narae od Joohyun v I´ll be there, možná je dneska poznala i v Lonely,... a spoustu dalšího* *a má chuť si opět pustit Avion, protože včera zjistila, že kromě těch pár dobrých písniček co znala měli ještě další, škoda, že jich nevydali víc a nebo, že se víc neprosadili, i bez Habery*
*a vůbec tady není se svojí první dokončenou GL povídkou, VŮBEC* ... *a říkala vám už o tom, jak je nebezpečné číst tak perfektní yaoi povídky po tak dlouhé době? RiNa toho včera/dneska byla svědkem* *a taky vám Bohyung připomíná tak trochu Taeyanga?*
Ehe... to nad tím si nevšímejte, jen mi trošku hrabe na maják. Asi jsem to už někde tak trošku zmiňovala, že se tu nebude nacházet jen yaoi. Ta doba je zřejmě tu *doufá, že nevadí -láska jako láska, ne?* A vůbec netušim proč jsem zvolila ten pár co jsem zvolila *cesta do nemocnice dělá své*, navíc vždy jsem něco podobného chtěla napsat na... B.A.P.? O.o ... Ti to asi nebyli, ale měla tam být BL. Tady je jen malý náznak, ale je tam.
Dál nevím co bych k tomu řekla...
Jo, a ze vše může Rina! XDDD *chudák*
A ještě bych neměla zapomenout na to, že ten konec je hodně divný.
Fandom: Spica
Pár: Bohyung/Jiwon
Počet slov: *netuší -_- :D*
Zamlžený pohled někam do prázdna, skrz tenké sklo autobusu. Jiwon absolutně nevnímá okolí. Vlastně není co vnímat. Lidí je tu sotva deset. A i kdyby... ona se o lidi nezajímá, straní se jich. Vnímá jen poklidnou hudbu co se jí rozléhá skrz sluchátka. Avšak bez žádného výrazu. Drží si chladnou masku. Vždy je taková.
Další obyčejná zastávka. Netuší proč, ale její pohled najednou spočine na dívce, které po celé hlavě panují husté dredy. Jejich oči se střetnou. Jen na chvilku, ale i tak to v Jiwon zanechá zvláštní pocity. Přijde ji jiná. Jiná než ostatní. Přesto svoji tvář vztáhne opět k zasněžené krajině. Jakoby tam vůbec nebyla.
Bohyung se pohodlně posadí, poblíž Jiwon, tak, aby na ni dobře viděla. Vždy se ji tahle holka něčím zamlouvala, aniž by věděla čím. Zřejmě tou svojí záhadností, kamennou tváří. Tím jak ji připadala až příliš odlišná od ostatních osob.
Autobus pomalu zastaví, jakoby podvědomě tušil co se stane. Zbývá ještě pár zastávek, než dorazí do své konečné stanice. Venku panují mrazy, takže nikoho ani nenapadne se zdržovat nad tím proč si noví cestující chrání svojí tvář, téměř od hlavy až ke krku.
Bohyung se spokojeným výrazem na tváři hleděla na hnědovlásku. Dokud dva noví nastupující nedovedli všechny cestují do předu autobusu a další neusedl na místo řidiče. V tu dobu od ní odvrátila svůj zrak. Pokud budou jednat tak jak jim nařídí, nic jim neudělají. A tak se řítili cestou do neznáma. Avšak... Bohyung udělá cokoliv, aby ochránila (svoji) Jiwon.
Žádné komentáře:
Okomentovat