V poslední době moc nestíhám, takže sem hodím aspoň tohle. Minulý týden jste se nějak rozjeli v komentování povídek, děkuju :3.
Další díl není moc dlouhý, protože bych ho musela dopsat, tak aspoň něco ;) Doufám, že se bude aspoň trošku líbit, ikdyž se tam neděje (skoro) vůbec nic...
,,A jakto že jsou vůbec tady?" zeptá se Seungri, zatímco za sebou vláče mladšího a snaží se vyhnout všem těm lidem, kteří jim vstoupí do cesty.
,,Netuším. Teprv začínají, ne? Potřebují se někde zviditelnit. A k tomu je nacpané obchodní centrum, obzvlášť o vánoční svátky, dobrou příležistostí, nebo snad ne?"
,,Hm, asi jo," zamumlá si jen tak. Jemu to je jedno, hlavně že je uvidí. ,,A nechtěl by sis pospíšit? Takhle je nenajdeme ani za týden," popožene ho a ještě víc zatahá za jeho ruku.
,,Vždyť je uvidíš později, tak co?" Dostali rozchod, zřejmě jako vánoční dárek, a oni tu plaší po celém obchoďáku a snaží se najít hnědovláskovo oblícence. Jak směšné. Ne, spíš k pláči. Stopne sebe i Riho v tom příšerném běhu, vydýchá se a promluví s klidným hlasem k jeho překvapené tváři. ,,Ri, máme volno. Cítíš tu svobodu? Cítíš ji?! Kdy zas takovou dostaneme? Chci si ji užít, a ne tady lítat a hledat nějaké pošahance."
,,Co si to řekl?"
,,Chci si užívat svobody."
,,Ne, tohle nemyslim. Co si to o nich řekl?! Vůbec je neznáš, tak jak takhle o nich můžeš mluvit?!"
,,A ty je snad znáš, hyung?!"
,,Já... radši půjdu sám," řekne se smutnou tváří a otočí se k němu zády.
,,Hodně štěstí," zavolá ještě za nim a sám se rozejde vlastní cestou. To si vážně myslí, že je najde v téhle přerostlé krabici? Vždyť to je nemožné!... Ale tak vlastně proč ne? Jen ať si jde. Mají přece rozchod a mohou si dělat téměř cokoliv. Na druhou stranu to má i své výhody. Může se poohlédnout po dárku pro něj.
Zahne do jednoho obchodu, který se mu zalíbí. Na tu menší hádku nehodlá myslet. Ví, že teď Seungri bude hrát děsně uraženého, ale tak za hoďku to bude opět v pohodě. Vždy takový byl. A nějaká začínají skupina to nemůže změnit. Aspoň v to doufá...