Hůlky?

Tak, a protože jsem nějak až moc akční a nechce se mi jít spát, tak sem zas něco žváknu, protože mám neuvěřitelnou potřebu to někam napsat a to se ani nic moc nedělo :D

S rodiči jsme jeli do restaurace, čínské, kam už chodíme léta, takže jsem se začala těšit, páč mě kámoš naučil jíst hůlkama a já od tý doby si nenechám ujít žádnou příležitost, abych s nima mohla cokoliv pozřít, až jsem někdy měla obavy, zda budu umět jíst klasickým příborem :D ...

Restaurace byla nějak moc nacpaná. Jo, člověk stydlivého typu jako já se tu tutově bude ztrapňovat tím, že tu jako jedinej jí hůlkama *příště tam nejdu v neděli a už vůbec kolem poledne :D* No, takže jsme si objednali. Jako obvykle jsem si dala to co si dávám pokaždý a přemýšlela o tom, jestli to jíst hůlkama byl vážně dobrý nápad. Přeci jen, jediná já tam s něčim jinačim než ostatní, která se v tom snad i vyžívá, že tím může jíst, zkoumavé pohledy ze všech stran... Ostatně, rodiče na mě ze začátku taky nejdřív koukali, jakže tím vlastně dokážu jíst :D Jen teta, která mě s hůlkama viděla párkrát si tomu ještě nemůže navyknout... A jak mám jíst proboha rýži? Jo, fajn, doma jsem ji už několikrát jedla, ale to je prostě doma, kdy si u toho můžete dělat co chcete a nemusíte vypadat ani za mák kultivovaně :D ... No, nakonec jsem to překvapivě v pohodě všechno zvládla, nesetkala se snad ani s jednim tápajícím pohledem, pokud beru ty lidi přede mnou, ty za mnou mi byli ukradený, už tak jsem měla dost práce s tím co mám na stole :D Navíc tam hrála poklidná čínská hudba, která mě celou tu dobu uklidňovala :D Jo, doopravdy by bylo super zajít si do nějaký korejský

No, už konečně mizim, jsem to nějak prodloužila víc než jsem chtěla. Jsem zvědavá jak ráno budu vstávat :D Annyeonghi jumushipsiyo