čtvrtek 16. srpna 2012

Půjdeš se mnou...?!

Povídka, která mě včera napadla na jednu fotku a konečně vyhrála můza nad leností *připravuje oslavu*. Nejdřív jsem si myslela, že napíšu něco okolo čtyřista slov, pak koukám, že to má 928, tak si říkám, že dám ještě pár slov do další stovky. Na konec to má něco okolo 1340 slov takže nějak o stránku víc než jsem čekala. Jen mě štve, že jsem to nezačala psát daleko dřív a nebo se aspoň o pár hodin nepřemohla a nepřekonala můj rekord v ponocování :D. Doufám, že se bude líbit.


Fandom: SuJu
Pár: SiChul
Varování: můj humor kolem třetí ráno není moc dobrý :D (ne, že by byl i normálně)
Věnování: všem, kteří si to přečtou


,,Už zas...?!" zaúpí zrzek. Snaží se od mladšího muže dostat co nejdál a cestou ke stěně strhne nějakou věc ze stolu, možná v domnění, že ho to zastaví. Aspoň na chvíli. Ta věc je ovšem tak malá, že ji černovlásek pouze překročí a dál, s jiskřičkama v očích, postupuje ke staršímu. Vždy se ho snažil přesvědčit... Vždy neúspěšně... Ale dnes musí. I kdyby nechtěl, prostě půjde. Dnes mu to určitě výjde. Věří si? Jo, možná až moc... Proč zrovna dneska by měl ten předním změnit názor? Vždyť je to den stejný jako ty ostatní, kdy se ho snaží přesvědčit. Tak proč zrovna dnes? Je to jednoduchý. To kvůli čemu tam s nim chce jít, je hodně zásádní. A pak taky, cítí to ve vzduchu. Všude okolo sebe. A hlavně v srdci. Pokud k němu cítí to co tvrdí celou dobu, tak by se už konečně měl odhodlat a neodmlouvat do nekonečna. Sebrat všechny důvody, které mu dosud bránily a odsunout je pořádně někam stranou, aby je ani po smrti nemohl najít.
,,Jak zas? Vždyť si tam nikdy nebyl!" Nebo byl? Jestli jo, nevzpomíná si. To by se museli dít pořádný věci, aby si něco takového nepamatoval. A, že by tam byl s někym jiným? To se mu taky nezdá. Chování staršího by se momentálně mohlo přirovnat dítěti, které se rozhodlo, že nebude jíst špenát, jen protože nevypadá moc dobře. První přece jí oči, no ne? Snaží se najít co nejrychlejší a hlavně nejbezpečnější únikovou cestu, od tajtoho nábožensky založeného maniaka. Coby mu to udělalo, kdyby strávil nějakou hodinu v kostele, vyslechl si kázání, které má doma stejnak neustále? Popravdě hodně. Nesnáší tu budovu, která je starší než samotnej Jeruzalém. Už jen ta představa, že by do ní vstoupil, seděl tam jak za trest, vyslech hloupé řeči a všechno co s tim souvisí, ho děsí. A to ikdyby by tam Siwon byl po celou dobu s nim. No, po celou dobu... a snim? Ten tak. Ten by si jistě stoupl vedle toho v tom černym hábitu, možná si s nim rovnou vyměnil místo, přeříkal tam slovo odslova z toho románu, kterýmu ani rovnoběžník nešlapá na paty, přičemž by tu bichli ani nepotřeboval. Jo, a on by se pak topil v moři plném žraloků, zatímco by všichni ostatní byli nahoře na lodi a modlili se, aby ve zdraví dojeli domů. Božeee! Přemluv tajtoho fanatika, aby mě nikam nebral, jinak to dopadne hodně špatně a Ty to víš. Wonnie! Vidíš co děláš?! Já snad v něj začínám věřit! Hechulův zrak sklouzne na stůl, ze kterého před chvilkou schodil tu věc. Co se schovat pod něj?... Ne, to není moc dobrý nápad. A co židle? Jo, roztočil by se co nejvíc, že by Siwon neměl šanci. Nabral by ještě větší grády než na kolotoči... a pak by se určitě poblil... Skříň! Teda jestli existuje Narnie, tak v tom případě ano. A kdyby Won vlezl za nim? Co pak? Spolčil by se s bobry, vydrami, lesníma skřítkama a vším co tam žije, nebo by se přidal na stranu toho kdo tomu velí? Mimochodem, kdo tam teď vládne? Netuší. Poslední díl co viděl, byl právě první, kdysi dávno. Tu pohádku viděl jen náhodou. Ale k čemu mu vlastně je nějakej svět, kterej stejnak ani neexistuje? Musí utéct a ne tady přemejšlet co kdyby mu nějakej kluk sežral cukrkandl, kterej mu vždycky tak dlouho zůstavá v krku!... Okno! No konečně něco pořádnýho. Prostě jím proleze, uteče a pak ať si Siwonnie klidně staví bábovičky na sněhu. Otevře okno, hodně se z něho nakloní, až se mu udělají mžitky před očima. ,,Heechule!" Černovláskovi srdce vynechá pár úderů, ze strachu, že by stratil milovanou osobu. Hned na to se u něho objeví a táhnete ho odtamtud pryč. Koho proboha napadlo se přestěhovat do takovýho mrakodrapu?! Zapomněl, že to byl on sám. Asi moc mu v hlavě utkvěla ta myšlenka, že by si bestarostně letěl minimálně dvacet metrů dolů a Siwon by poslední metr nad zemí k němu zázrakem přiletěl a pak by zas společně s nim odletěl nahoru. Jako v pohádce. Ne, takhle to nemyslel. Za to můžou tamti co ho navlíkli do toho supermanovskýho oblečku, ve kterym vypadal tak sexy. A taky za to může ta výška, protože on vůbec nechtěl bydlet tak vysoko. A teď to přišlo, haraší mu z ní a myslí si, že on vybral tajten byt. Zato může vděčit jen Siwonovi. Kdyby nechtěl být Bohu co nejblíž, jak tamti co na to doplatili, a kdyby ho furt netahal do kostela, nic z tajtoho by se nestalo. Ano, k tomu všemu na něho je sám v tajtý věži, což ovšem někdy není k zahození. Přesto by se teď ze všeho nejradši vytrhnul ze Siwonovo náruče, která se ho snaží (možná i sebe) uklidnit, a znovu se pokusit od něho utéct. Co takhle přeci jen vyskočit z toho okna? Měl by klid od všeho toho kázání, které je horší než od matky. Té mohl aspoň odporovat, ignorovat ji, dělat si z ní legrácky, ale ze Siwona? Jeho trest by pro něj byl až moc silný. Uvědomí si co všechno k němu cítí. Ne, nevyskočí. Nato ho až moc miluje. Navíc ho Won silně objímá a líbá ve vlasech. Nemohl by odejít. ,,Heechullie," vyruší ho tichý hlas, pár milimetrů od jeho ouška. Hned na to ucítí na svých rtech ty Siwonovo. Netuší proč, ale něco mu říká, že to dělá za účelem té strašlivé budovy. Udělá cokoliv, jen aby tam nemusel jít. Klidně se vzdá i tamtoho, aby... ne, toho by se on nikdy nevzdal. Obzvlášť ne se Siwonem. Odtáhne se od něho, ale stále se choulí v jeho naruči. Nechce se s nim líbat. Ne pokud to dělá za tim účelem o jakym se domnívá, že to dělá. ,,Chullie, proč tam nechceš?" snaží se, aby jeho hlas zněl co nejklidněji. A je to tu zase. Proč se ho na to ptá? Proč ho prostě nemůže nechat v klidu? Proč až tak moc chce, aby tam s nim šel? To ho prostě nemůže nechat napokoji, když vidí jak tam nechce?
,,A proč mě furt nutíš?" řekne s úblíženým výrazem. Siwon se mírně usměje a dá mu sladkou pusu, při které Heechul jemně přivře oči. Chce aby se vrátil jeho Won, tak jak ho zná.
,,Dnes to má jinej význam." Chul se na něho nechápavě podívá. ,,Miluješ mě?" Zrzek tápe. Proč se ho na to ptá? Copak to není jasné? Přikývne. I přesto jak je silně věřící, miluje ho. ,,Chceš zůstat se mnou až do smrti?" zní další z jeho otázek a staršímu tím vůbec nepomáhá, aby přišel k závěru téhle hry. Chvilku váhá. Nebejt těch neustavičných přednášek, tak si nemá co rozmýšlet. Už už chce něco říct, když Won z kalhot vytahuju nějakou malou krabičku. Proboha... to snad ne! On snad má i kapesní Bibli? A pro něho?! Proč ho to vůbec překvapuje? Tak tady on nebude. Chce vzít nohy na ramena, ale Siwon je až moc ostražitej, takže ho donutí, aby si sedl vedle něho nazpět. Starší ho propaluje pohledem. ,,Ještě jsem neskončil, Chullie. Tak pověz. Chceš? Chceš se mnou zůstat v dobrém i ve zlém, ať už se bude dít cokoliv?" Tak moment. On... on ho... žádá... o... o tamto? Černovlásek ji otevře a na staršího se tak třpytí stříbrnej prstýnek. Skutečně nádhernej. Tajten skvost musel stát opravdu hodně. ,,Vezmeš si mě?" vypustí mladší další ze svých otázek. Tak, a je v koncích. Překvapeně na něho zamrká. Teď chlape raď. Ne, přemýšlej. Chceš si ho vzít? Miluješ ho natolik, aby si byl pro něho ochotnej vstoupit do té budovy, jenž ti je tolik proti srsti? Ne! On se bude muset pokřtít! ,,Ano... nebo ne?" Tak teď si budeš muset vybrat. Žádnou jinou odpověď od Tebe nechce slyšet. Co je pro Tebe důležitějšího? Svěcená voda nebo Siwon? Víra v nic, nebo ten věřící maniak? Budova, do které Tě nutí vstoupit už od prvního okamžiku, jenž už při vyslovení jejího jména Ti je na nic, nebo milující Siwon? Svatba nebo on?... Je pro Tebe doopravdy natolik cennej, aby si to všechno překousl? Nebo za tím vším vidíš jen jeho lest, jak Tě konečně přivést k Bohu?.. Chce slyšet jen jednu odpověď, ale máš na výběr ze dvou. Můžeš si nechat čas na rozmyšlenou. Jen si to nerozmýšlej tak dlouho, aby za tu dobu už dávno nebyl v hrobě... Rozmysli se moc dobře. Znamená pro Tebe tak moc? Ty pro něj?...Takže... jaká je Tvá odpověď?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Chào và chúc mừng năm mới các bạn

 (A ne, blog mi neodcizil/a náhodně kolemjdoucí Vietnamec/ka.) (Jen jsem se !konečně! začala učit vietnamsky. A je to skvělý ❤) (Tedy až na ...