Á, Heechul se konečně vrátil! *jásá* A společně s ním i můj počítač. Původně tu mělo být něco jiného, ale jaksi mi to nevyšlo... To by pro dnešek asi bylo všechno. Ti kteří jdou zítra do školy, ať vykročí tou správnou nohou do nového školního roku! ~ ^^
Počet slov: 200
Varování: GL (kdyby si někdo nevšimnul menšího upozornění za mojí přezdívkou), smutné
Mlčky postává opřenými zády o zeď. Měla by být veselá. Každý tu je, kromě ní, dokonce i ONA. Ale nemůže. Jak taky? Vždyť... její láska si teď má vzít toho nafoukance. Jen ona skutečně ví jaký on je. Nikdo jiný to nevidí, nebo spíš nechce vidět. Hlavně, že ji zajistí.
V ruce si opět pohrává s prstýnkem. S tím, který ji ještě nedávno chtěla nasadit, tady na tomto místě. Pravda, je sice o trochu víc lacinější, než ten, který ji za chvilku bude zdobit její překrásnou ručku, ale za to je z lásky. Tu on ji nikdy nebude moct dát, aspoň ne tolik jako ona.
,,Ať se stane cokoliv, vždy na tebe budu vzpomínat s láskou..." Drobná kapička se snaží prodrat ven. Ona ji však stačí zadržet. Nemůže si to dovolit. Nesmí tu brečet, jako malé děcko. Musí být silná, aspoň pro tentokrát. Pak si může brečet jak moc bude chtít. Teď ale ne... Všechny myšlenky odhodí stranou. Teď na ně není čas, obzvlášť když zahlédne JEJÍ tvář. Její výraz v obličeji se změní. Přistoupí k ní, odhodí jí pár pramínků vlasů stranou, pohladí po tváři, mírně se usměje.
Neber si ho, tak ráda by jí to řekla, ale nemůže.
