Prázdniny

Ano, zas tajto téma, teď už ale pro celou republiku. Jdu do druháku, joo :D , sice nechápu jak jsem na poslední chvíli mohla nasbírat dobrý známky, ale to neřešim :D. Jen mě štve, že neprošli ti u kterých bych si to přála :(.

Překvapivě se dneska nebudu rozepisovat míma nesmyly.

A jaká jste měli vysvědčení Vy? Já věřím, že dobré :).

Tak Vám přeju krásné prázdniny ;).

P.S. Už jsem to viděla po několikátý a furt z toho nemůžu. Už se těšim až bude uveřejněný celý MV a všechny písničky co jsou na tom albu.

Rozvrh (with JirTo)

Ikdyž teď je konec školního roku a rozvrh už není potřeba, přesto jsem neodolala. Aspoň mám nějaký zásoby na září.

---

Beautiful

Nějak mě teď chytlo psát krátký povídky, no dobře, dvě jsou napsaný, jedna pořád zůstává v hlavě.

Psala jsem to včera, vlastně už předevčírem a myslela si, že to sem hodím dřív, ale když jsem si uvědomila co je dneska za den, řekla jsem si, že s tím ještě chvilku počkám (Bae pochopí). Stejně, hodina sem, sedm hodin tam, na tom nezáleží, ne? 

Teď se té písničky minimálně na týden potřebuju zbavit, jinak mi se mi zprotiví. Za dva dny jsem ji slyšela nejmíň patnáctkrát a včera už mi hrála v hlavě furt do kolečka. Ještě štěstí že nebyla jediná. Stejně mám dojem, že si ji budu pouštět minimálně jednou denně. Ono se to prostě nedá a to už mi fakt pomalu začíná lézt krkem.

Jsem líná vymyslet nějakej jinačí název, beztak by mě žádnej nenapadl. Ale i tak, proč to nepojmenovat po té písničce, ke které to je?

Pár: EunHae

Věnování: Bae: spešl pro dnešní den . Pak taky kvůli Tvýmu obsáhlýmu komentu k tajtý písničce, kterej mě nakopl to napsat (společně i s tim videem)  A taky proto, že máš radši Eunhae víc než HaeHyuk. A další důvod je ten, že se Ti ta písnička líbí stejně jako mě(ikdyž u mě začíná platit minulý čas). Snad se Ti bude líbit .

---

Tančil a zpíval. O lásce. Předváděl sexy pózy a už se začínal těšit kdy se tam objeví jeho miláček. Jistě, možná by si ty sexy gesta mohl nechat až tam příjde, ale to by se ten druhý neovládl. Text budí první dojem, že zpívá o holce, do které se zamiloval. Omyl, on sám byl jeho holkou. Každičký slovíčko v tom textu bylo pravdivé. Na první pohled se do něho zamiloval a od té doby věří v lásku na první pohled. Miloval ho a stále bude na tolik, že by byl schopen pro něho umřít. Schopný mu odevzdat cokolliv. Je tak úžasný, nádherný, dokonalý... Prostě mu nedokázal a ani nedokáže odolat.

Srdce mu začlo tlouct ještě rychlej, to od tý doby co věděl, že tančí po jeho boku. Věnoval mu malý úsměv na přivítanou. Jejich těla byla naprosto sjednocena. Miloval jak on to uměl procítit ještě víc než on sám. Jak svůdně tančí...

Ale ten druhý už to nebyl schopný unést. Myslel, že tu zešílí! Ty jeho ladná gesta. Milující slova, vyznávájíc lásku. To jak tančil. Jeho tělo. Tak svůdné, vlnícíse tělo. Věděl to. Věděl, že vše co tam jeho přítel předvádí je jen a jen pro něj. A přesně kvůli tomu šílel. Pochopitelně byl rád, že to všechno patří jenom jemu. Ale nemohl se ho dotknout, jakkoliv ho políbit, a to ho nejvíc rozčilovalo. Otočí se k němu zády, pokusí se o sexy šáhnutí na svůj zadek, aby i on poznal jak je to těžké.

Kvůli tomu, a ještě díky jeho přítomnosti, měl pocit, že jeho srdce se rozletí na tisíce kousků z toho, jak jej nemůže políbit. Jistě, byla by tu možnost fanservisu, ale to by nakonec skončilo jinde než by se slušelo. Hodí po něm další svůdný pohled a on dostává ještě větší chuť ho políbit. Dlaněmi se opře o čelo a postupně s nimi projede nad uši. Tak tajto nezvládne. On zešílí! Otočí se k němu a dlaní mu přejede od prsu až k boku. Ten vše pochopí a přestává tančit. Moc dobře to o něm ví. Ví jakou má touhu ho políbit, obzvlášť při tajtý písničce, stejně jako to ví o sobě. Vezme do ruky kameru a začne natáčet sebe s fanoušky. Zatímco ten druhý obchází a letmo nabízí svou ruku k šáhnutí. Srdce mu poposkočí ještě víc, když uvidí celkem dost velkým písmem napsáno "EUNHAE FOREVER!". Neovládne se. Rychle běží za svým milovaným, ikdyž má jít úplně někam jinam, a sveze se společně s nim ze scény...

Rotace

Fakt sranda, v klídku si čtete zajímavou povídku a teď najednou zas nějaká pošahaná zkratka a Vy máte znenadání obrazovku vzhůru nohama. Začínáte být z toho vygebený jak na jaro, ale zároveň naštvaný, a ještě víc, jak něco, nejen, že si chcete číst, ale taky, že to třeba nepůjde vrátit. Fakt sranda, buďto se naučíte číst převráceně, nebo v případně notebooků si jednoduše obrazovku přetáhnete tam kde máte klávesnici (teda pokud ho nemáte na stole), ale pak zase se musíte naučit psát obráceně a tak nevíte co je lepší. Třetí a možná nejlepší způsob, zkusíte to zkratkou. Jde to v podtatě snadno, když víte na co jste tak přibližně klikli, ale i tak Vám to trvá několik minut za doprovu smíchu *zřejmě se drží toho jednoho obrázku "Přítel Ti vždy pomůže... ale až se dosměje", ale ten platí jen když ona sama udělá nějakej průser, přece se potřebuje pořádně vysmát, než příjde následek, ne?* Když zjistíte, že jste (jakztakž) objevili onu záhadnou zkratku, uvědomíte si, že obraz se sice posunul, ale jen o pouhých 45° ! . Takže zase brousíte kolem těch tlačítek a ťukáte do toho jak debil. Následně se Vám to poposune o dalších 90 stupňů! takže místo toho, aby jste hlavu nakláněli na pravo, teď ji nakláníte na levo, vždyť jo, rozcvička je důležitá, obzvlášť když prosedíte půlku dne u počítače. Na další pokus se Vám to zázrakem poposune na to správný místo! Vy si oddychnete, že nic nemusíte vysvětlovat rodičům, jakto, že je zas něco s počítačem. Za to pobavení to stálo ne?

P.S.: Jako byla by sranda psát navždy povídky a číst je převráceně . Ještě štěstí, že teď nebudou žádný úkoly, protože psát třeba seminárku a nevědět co píšete, respektivě se to vidí vzhůru nohama... Pak by se hodilo, převrátit si čočky. *počítač není všechno!!* Aspoň jednu *prosím, jestli chceš být napůl netopýrem* Tak, ale jako jestli se mi každej den bude dít něco podobného, tak to ty prázdniny hezky začínaj.

P.P.S.: Zkratka, která to vše způsobila: "alt gr" + "šipka dolů", či šipka vpravo, vlevo

Prázdniny v plném proudu

Ano, prázdniny mi už začaly, a nezačínaj zatím moc dobře. Sice jsem si měla dát volno jen ve čtvtek, ale kvůli tomu, že se včera moje noha nepohodla se stolem, tak si jdu jen v pátek. A to dvou hodinový čekání bylo taky na nic, aspoň, že tam byli ti kluci.

Na prázky jsem těšila i netěšila. Když to srovnám s tim, jak jsem se těšila na minulý, tak na tajty jsem se těšila o 50% víc. Na druhou stranu jsem se netěšila, protože jsem nevěděla jistě, že projdu, no ono to není jistý ani teď, ale vypadá to, že se nic dtrit nebudu muset, ale jen zázrakem. Další důvod byl ten, že jsem si byla jistá, že to celý prosedim u počítače, čtením povídek, dívání se na videa, filmy, poslouchání písniček, psaní,... A pomalu se to začíná naplňovat. Protože se začínám nudit a nevim co dělat, navíc ani moc nemůžu chodit, takže bezvadný. Teď se pokusím dopsat jednu (BL) povídku a pokud to stihnu, tak zejtra by se tu snad mohla objevit.

Tak já idu, mějte pěknej zbytek neděle a ať Vám ten tejden rychle uteče a nemáte takovej začátek jako já.

Tloušťka

Fandom: Super Junior

Pár: Shindong/Henry

Varování: Shounen-ai

---

,,Kurňa!" vyjekl Shindong vyječeným hlasem a oči si zakryl do dlaní.

,,Co se děje?" zeptal se starostlivě Henry.

,,Už to nesnesu."

,,A co?" podivil se.

,,Všechno."

,,Co všechno?"

,,To jak se na mě lidi dívaj."

,,Jak se na tebe dívaj?"

,,Jako na tlustý prase."

,,Ale prosim Tě, tak určitě ne."

,,Ale jo."

,,To si jen namlouváš."

,,Nenamlouvám, je to tak."

,,No tak jestli jo, tak jsou hodně blbý."

,,Nejsou, je to pravda, měl bych zhubnout, vždyť Vám to taky musí vadit, ne?" podíval se mu do obličeje.

,,Ne, vůbec ne, aspoň teda mě, ne."

,,Ale vždyť jsem ze skupiny jediný tlustý! Všichni vyracovaný, užasný, štíhlý těla a já jediný tlustý."

,,No tak jsi jedinečný no," usmál se na něho. ,,Aspoň si tě lidi víc zapamatují když si v něčem odlišný."

,,A vídíš? V tom to vězí."

,,Co zas?"

,,Lidi si mě pamatují jen kvůli tlouštce."

,,A i kdyby tak co? Možná jim nepříjdeš tolik přitažlivý jako jiní, ale stejně jako ostatní máš skvělý hlas a i na úkor tlouštce umíš s námi udržet krok, tak co řešíš?"

,,Že mě vnímaj jako prase."

,,Pokuď vim, tak prase je tu Heechul, ikdyž to oni možná neví."

,,Myslel jsem jinačí prase."

,,No tak nejsi línej se najíst, no. Ale jestli chceš, tak můžeš se mnou začít chodit do posilky, i já mám své chyby."

,,Ale míň viditelnější než ty moje."

,,Můžeš už toho nechat?! Určitě se najde někdo, komu tvoje tloušťka nebude na obtíž," usmál se.

,,Jo, tak to by mě zajímalo komu."

,,Dejme tomu, že o někom vim."

,,Jo? O kom?" Henry se na něho odvážně koukl. Rozhodl se to udělat. Přiblížil se k němu.

,,Já," vlepil mu nesměle pusu. Nejraději by zkoumal jeho ústa zevnitř. Ale přesto si tu pusu užíval, ikdyž by chtěl víc. Tak sladká, jemná... Věděl, že možná taky byla poslední.

,,Cože?" vykulil na něho očí.

,,Miluji Tě..." konečně, asi po dvou měsících, vyslovil to co chtěl. Překonal tu nevelkou vzdálenost, která po jejich první puse byla a znova ty neodolatelné rty políbil. Ani nevěděl jak, ale dostal se dovnitř. Nejdřív jazykem zkoumal neznámé místo a pak si pohrával s jeho jazykem. Plenil jeho ústa. Užíval si to. Jediné co v tento okamžik nechtěl, aby přestal. Pro jeho překvapení, Shindong po pár vteřinách spolupracoval.

,,Taky Tě miluji," zašeptal když se Henry mírně odtáhl od jeho rtů. Tenktokrát on jej políbil první a převzal nadvládu...

Chlap na zabití

No tak fajn, jdu se vyzpovídat z divadla :D protože by zítra už ve mně nebylo to (teda bylo by toho míň :D) co je teď :D

---

Takže, byla jsem s kámoškou v divadle na derniéře :( :´( Chlap na zabití :D. Jako fakt škoda, že je to derniéra a nebo že jsme na to nešli daleko dřív :D :( :D *já ti říkala, abys na to šla, ale ty ne, ty to necháš naposlední chvíli a pak tady bulíš že to nebude* Ale jako kdybych nebyla yaoistka tak se mi to snad ani nelíbí :D možná trošku :D prostě to nemělo chybu :D :) . a pak taky kdybych na tom byla ,dejme tomu třeba pětkrát :D ,tak bych z toho nemohla jako poprvý :D zkrátka bych to už znala nazpamět a němela z toho takový výbuchy jako teď :D :( možná :D dneska jsem totiž zjistila že jsem úchylní až až :D takže klidně i na podesátý bych z toho nemohla? :D *jo, pozor, ona teprv dneska zjistila že je úchylní* Už se tady nějak moc vykecávám ne? Takže tak ňák k závěru *závěr? Tak toho si ještě počtete*

Jak jsem se už zmínila, byla jsem tam s kamarádkou, mimochodem taky yaoistkou :D a já jsem fakt ráda že jsme na to šli, protože jako tolik BL jsme nečekali :D na jejich záznamu jsem sice viděla jak roznašeč kufrů po hotelu (od teď muž v červeném) nazývá Ralfa(profesionální zabiják) slečnou a pak madam :D Takže jsem čekala že tam bude jenom tajto a konec :D ale to (naštěstí) nebylo :D Pak se tam objevil Pignon (čte se to nějak Pikňon či jak a chce spáchat sebevraždu), vlastně ten se tam objevil ještě před tou slečnou a madam :D a už tam mě to krapet rozesmálo :D detaily nechtějte vědět :D A on pak spáchal sebevraždu, teda nepovedlo se mu to úplně, možná ani nechtěl? *předbíháš, ještě nezná Ralfa* a ten muž v červeném ho vidí jak leží na zemi a zavolá si toho zabijáka. Jako ty věty neměly chybu :D

Trošku odbočim. Je to asi čtyři dny co mě napadl název na povídku a to Kamarád na zabití. Ano, předělávka od tady tud a taky proto, že kamarád bude na zabití, ikdyž určitě ne tolik jako tajten :D Ale jako ty věty co tam říkali neměli chybu :D a celkem by se mi do toho hodily (no, možná bych si to mohla nechat na povídku s Heechulem :D ) Takže jestli se tam objeví ty věty, tak jsou to ty hlášky z toho divadla :D nerada bych totiž zneužívala jejich autorství, a nebo autorská práva od teď patří mojí paměti, za to, že si to zapamatovala? :D Teď ale k těm větám :D

Takže Pignona už jakžtakž probrali a Ralf se o něho chce postarat *nic si nenamlouvej, předstírá to* , kdo ví jak postarat :D takže Ralfovi řekne něco jako ,,Děkuji, že se o mě tak staráte, ale já to vzládnu sám." A později, myslim že to byl ten nosiš, řekne ,,Chcete ho mít na svědomí?" Za chvilku Ralf řekl něco zase jako ,,Já se o něho postarám." *a s radostí, že?* ,,Potřebuje jen blízkou osobu. Lidské teplo" a dal si jeho hlavu na rameno :D už tady mi to přišlo podezřelý :D No takže se pak o něj "postaral". Pignon se musel před nim převlíknout :D *sakra, proč se na něho nepodívá zrovna teď?* No a pak to je, že se ho Ralf chce zbavit, ale ten mu furt do toho mluví.

Teď přejdu k těm "zajímavějším" scénkám :D jakože asi třikrát si "užívali" Ralf s Pignonem a muž v červeném se tam vždycky náhodou objevil když zrovna něco bylo :D poprvý jsem si řekla, jestli nemá chuť se k nim přidat :D ale pak pokaždý měl tak nevinný? výraz a vypadal jako by se chtěl nějraději vypařit :D Pak měl něco Ralf s poldou (jak jsem ze začátku říkala že to jen celý naruší :D )a muž v červeném tam opět přišel :D hned na to (ve vedlejším pokoji) měl něco Pignon s psychiatrem a on zas u toho byl :D a pak na sobě leželi psychiatr a nad nim Ralf s Pignonem a co myslíte? Ano, on tam zase u toho byl :D a jeho hláška ,,Rozumim, tříkrát teplý sendvič" :D je tedy rozhodně lepší než z jiné hry ,,Rozumíte tomu?... Já teda ne" :D kterou tam opakoval nejmíň třikrát a při které všichni nemohli :D Já už jsem jenom čekala kdy se tam začne dít něco víc a on se objeví ve dveřích :D

No, pak Pignon skoro zabil toho psychiatra (Volf) a volal na Ralfa, že zabil člověka *a hele, on se ti chtěl podobat* a pak řekl, že to je zvláštní když zjistíš, že tvůj vedlejší spolubydlící je vrah, myšleno na sebe a Ralf na to ,,To se stává" :D Když se Volf probral tak Pignona nazval dívkou a Ralfa taky :D pak bejvalou manželku Pignonina nazval myslim chlapem :D a na konec Volf nazval Pignonina Popelkou :D :D a aby si pospíšil a Pignonin na to, že tu jěště musí rozlousknout oříšek a pak půjde :D No a na úplnym konci je zatykali a Pignonin se Ralfa zeptal jestli by s nim mohl být v jedný cele :D Jako podle mě si Pignonin s Ralfem uvědomili, že jsou na stejné pohlaví :D Ralf to možná věděl dlouho :D

Při děkovačce mi pořádně cukaly koutky :D protože ti dva stáli u sebe *jak neobvyklé, že? Že hlavní hrdinové stojí u sebe* a vedle byli Volf s mužem v červeném :D a při těch mi cukali koutky ještě víc :D buď tím, že oba měli červenou a nebo (a to s větší pravděpodobností), že si na ně až moc dobře pametám z DONAHA! :D

Na závěr bych chtěla poděkovat F. Veberovi, který to všechno napsal, překladateli a dramaturgovi, režisérovi, že se nepořádá jen představení pro yuristy, a hlavně těm třím :D Pignonovi, Ralfovi, muži v červeném, tak bych taky mohla přidat zbylé tři, ne? :D že to celé dokázali tak bezvadně zahrát :D

Celou dobu jsme se lámali smíchem a já si pak zas zpívala DAMUklův meč :D možná proto, že jsem byla vysmáta jako z TK&JK , možná proto, že jsem si něco chtěla zpívat a nevěděla co :D A doufám, že je to všechno co jsem chtěla :D Teď si jdu pustit Homo, protože to snad jinačí písnička k tomu nejde :D no, možná ještě Globální oteplování :D

Tak ni hao, teda spíše asi wan an, co? :D a příjemné probuzení do víkendu :D :) *ještě štěstí, že si můžu přispat :D *

P.S. Ještě dodávám Pignonovu hlášku, kterou pronesl na Volfa dřív než to vypadalo, že s nim něco měl ,,Nejdřív mi opíchá maželku a pak i přítele."

Vzhled

Rozhodla jsem se změnit vzhled stránky a zabavit se tak asi na dvě hodiny. Udělala jsem to ze skupin, které poslední dobou poslouchám (víc než by bylo zdrávo) , no ikdyž Team jsem slyšela asi naposled před měsícem. Takže má to být z Super Junior, Team, SHINee, ^JirTo TK&JK, Bigbang.

To nastavení mě celkem štve. Za prvé nejde vidět celý to záhlaví. Za druhý, články zasahujou tam kam by neměly. A když nám uložit změny tak prej, že to mám zkusit později.

Memories in my eyes

Falling

Moonlight

Be my first

Maybe

Love me

Yiruma

Kiss the rain

River flows in you

Love me

Maybe

Be my first

Moonlight

Falling

Memories in my eyes

River Flows in You

Proč mi připadá, že ji znám? Jo, tutově ji znám. Není divu, když je znamej i v USA a v Evropě.

Kiss the Rain

Prostě skvělá. Nejdřív to začalo tajtou skladbou a už tu Yiruma hraje asi dvě hodiny. Asi to je tím, že jsem potřebovala slyšet něco jinýho než co poslouchám pořád dokola. Možná je to tím, že jsem včera jen tak do prázna vypustila, že si dneska pustim Beethovena, Mozarta a pod., abych furt nepouštěla to samý. Ale teď zas potřebuju slyšet každodenní dávku K-popu a TK&JK.

Cesta do záhu(d)by

1. Dopis
2. Kfjetina
3. Pocity
4. Do nebe
5. Až…
6. Panenka
7. Láska
8. Inzerát
9. Marie
10. Jsousedky
11. Pořád ta samá
12. Mimorealita
13. Válečná
14. Čas
15. Strojevůdce
16. Balada
17. Jednoduchá
18. Jaroslava
19. Š.a.M.a.N.

Nina

Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno
Já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout
Jak při každém slově
Přivíráš víčka
Prosím, vyslyš moji zpověď
Už jsme starý na psaníčka

Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu
Já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku
Chci ti všechno říct
A pak se někam schovat
Třeba pochopíš
Jak je těžké nemilovat

Zase zrychlil se mi dech
Jak maratonským běžcům
Co je to za příběh
Bez lásky, bez milenců

Nemáš slov, patrně všechna patří jiným
Prosím, proměň je s nimi ve sny v gesta i v činy
A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno
Třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout
Prosím, maluj mě, tvoř k obrazu svému
Nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz

Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe
Budu vším tím, co lidi k propasti svede
Budu krysařovou flétnou
A ozvěna v tvé duši
Pak ptáci tiše vzlétnou
By nedali tušit

Že se nebe nakloní
A zatřese světem
Tvé černé svědomí
Poprvé promluví k obětem

Nerovných bojů
Tvé sebestředné války
Srdečních nepokojů
Cos pozoroval z dálky

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz
Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz

Nezapomínej

Jak jinak než že úžasná . A k něčemu mě i inspirovala

Chtěl bych ti dát do nápoje jed,
co tě zabije mě posílí, když v posteli cizí je ti líp.
Neboj, neumím tě nesnášet,
snesu tě dolů, budeme umírat spolu..

Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.
Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.

Skončilo se dějství prvé,
z malé lásky spousta krve,
z velkých plánů malé planetky.
Čekáš, že to celé skončím,
že skočím na lep smutným očím,
ale já s láskou k tobě drtím tabletky.

Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.
Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.

Až přetlumočím do šepotu křik,
až ti krůpěj potu padne na pupík,
budu si tě sytě snít, nebudu s tebou věčně bdít.
Ne-li já, nikdo jiný ať není,
hořké jsou sliby žárlení,
zločiny z vášně, znáš mě, nenech se otrávit.

Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.
Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.

Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.
Nezapomínej, nezapomínej,
nezapomínej na mě ve zlém.

Inzerát

Tak už mi zase někdo ukradl den
a noc mě obepíná.
Napsal jsem dalších pár vět,
na chvíli půjdu ven s krabicí vína.

Na hlavním nádraží
si propletem cesty a ty,
nesmělým úsměvem
smi hrála na city.

Vlaky se rozjely do všech stran
a já uprostřed všeho.
Neprávem potrestán, opuštěn,
zůstal jsem bez Nitzeho*
Hledal jsem v davu tvý dlouhý vlasy,
ale nikdo nic neví.
Z nádražních repráků znuděný hlasy
mi neuleví..


Tohle je inzerát,
značka- třetí nástupiště.
Bylo úterý, kolem desátý,
kdo víte, prosím pište.
Jestli mě uslyšíš, budu strašně rád,
kdybys mě zachránila.
Z moci krásnech ztrát
jít rovnou spát a pak..

Pod nebem to svítí,
na zastávkách lidi kouří trávu.
Přes přísný zákazy štěstí,
mi motáš hlavu.

V tramvaji 26 jsou dvě volný místa,
A až nastoupí tvá duše čistá,
buď si jistá, že budu rád ,
za každou takovou chvíli.
A budu rád, že jsme ji využili,
A budu rád, že jsi mi uvěřila,
A budu rád, že jsi mě zachránila.


Tohle je inzerát, hledám tebe.
Měla si dlouhý černý vlasy
a oči v barvě nebe.
Jestli mě uslyšíš, budu strašně rád,
když se zejtra najdem.
Třeba po sedmý U krásnejch ztrát,
dovnitř zajdem…


Neznám tvý jméno,
ale tvoje oči,
mi koukaly do duše,
srdce sval na rozum zaútočil..
A na řadu přišlo tělo!